Na začátku srpna jsme s dospělou skupinou Vizovjánku a CM Ocún vyrazili na „Festival Folklórico de los Pueblos del Mundo de Extremadura“, pořádaný španělským folklorním sdružením Festifolk.
V neděli 7. srpna vyrazila „cimbál parta“ čítající tři statečné ogary na 3000 km dlouhou cestu autem s cimbálem, basou a kroji. Zbytek tanečníků a muzikantů letěl letadlem z Vídně o dva dny později. Po bezproblémovém letu do Madridu nás autobus dopravil do Villafranca de los Barros, kde čekali naši tři závozníci a kde jsme byli ubytovaní. Představte si takovéšpanělské „Bradavice“, vysokoškolské koleje s dlouhými chodbami, moři uliček, dveří a schodišť. Překvapil nás ručně psaný vzkaz s pozdravem od folklorního souboru Bzenčan, který byl na festivale týden před námi. A začali jsme se aklimatizovat na extrémní vedro, které tu panovalo – venku bylo bezmála 38 stupňů. Ale nejsme z cukru!
Následující dny jsme měli téměř identický rozvrh. Po snídani nás čekal taneční workshop, kde jsme se učili nové tance, nebo jsme naopak učili naše valašské tance ostatní soubory z Portorika, Mexika, Argentiny, Senegalu nebo Kolumbie. Všechny přítomné muzikanty zaujal cimbál a zkoušeli si na něj zahrát. Po workshopu jsme se osvěžili v bazénu a po obědě následovala odpolední siesta. Tu tady opravdu všichni dodržují, ve městě neuvidíte ani myš.
Večer jsme vyráželi na vystoupení do různých koutů Španělska a dvakrát jsme zavítali také do Portugalska. Najezdili jsme přes 3000 km, vystupovali jsme většinou až kolem půlnoci a vraceli se nad ránem na ubytování. Dvakrát jsme vyrazili poznávat okolní města – v Meridě jsme obdivovali starořímské památky a v Seville španělské koloniální budovy a zahrady.
Užili jsme si týden plný tance, hudby a španělské kultury, a také velkého horka, trochu sangrii a una cerveza por favor JDěkujeme městu Vizovice a Ministerstvu kultury, bez jejichž podpory bychom tento krásný festival nemohli navštívit. Tak zase někdy, Španělsko!